0
Košík

V tuto chvíli nemáte žádné produkty v Košíku

Trénink

Vliv hormonů na metabolismus

Občas není od věci přečíst si něco o tom, jak to vlastně v našem těle všechno funguje – tyto znalosti nám totiž mohou pomoci v dalším rozvoji a k dosažení našich stanovených cílů. Pojďme si tedy dnes ty znalosti o něco obohatit –dnes na téma, jaký vliv mají hormony na náš organismus.

 Co jsou to hormony ?

Hormony jsou chemické látky bílkovinné povahy. Jsou uvolňovány specializovanými žlázami do krevního oběhu, kterým jsou roznášeny k cílovým buňkám, jejichž funkci ovlivňují v závislosti na své specializaci. Mezi jejich funkci patří např. stimulace pohlavního vývoje či regulace metabolismu.

Abychom byli konkrétní, hormony jsou tvořeny ve žlázách s vnitřní sekrecí – tzv. endokrinních žlázách. Tento systém je kontrolován centrální nervovou soustavou, ale také dalšími mechanismy, které jsou endokrinním žlázám nadřazené.

Podle struktury rozlišujeme čtyři základní skupiny hormonů – peptidy a proteiny, glykoproteiny, steroidy a fenolové hormony (odvozené od thyrosinu):

  •  Peptidy a proteiny- do této skupiny patří hormony hypotalamu, adrenokortikotropní hormon (ACTH), somatotropní = růstový hormon (STH), somatostatin, oxytocin, vazopresin, parathormon, kalcitonin, inzulin, glukagon a pankreatický polypeptid.
  • Steroidy – patří zde hormony kůry nadledvin (glukokortikoidy a mineralokortikoidy) a pohlavní hormony (androgeny, estrogeny a gestageny). Všechny tyto hormony jsou lipofilní (= vážou na sebe tuky), pronikají plazmatickou membránou do buňky a působí na cytoplazmatické receptory.
  • Glykoproteiny- patří zde například stimulující hormon (TSH), inzulin či glukagon. Všechny hormony patřící do této skupiny obsahují kromě proteinové složky také složku sacharidovou.
  • Fenolové hormony- do této skupiny patří katecholaminy (uvolněné z dřeně nadledvin) působící na membránové receptory a hormony štítné žlázy, které stimulují přepis genetické informace. Mezi katecholaminy patří adrenalin, noradrenalin a dopamin. Mezi hormony štítné žlázy patří trijodthyronin a thyroxin. Dále do skupiny fenolových hormonů patří také serotonin a melatonin.

U jednotlivých živočišných druhů se složení těchto hormonů může poněkud lišit počtem nebo sekvencí aminokyselin, a proto hormon z jiného živočišného druhu může mít u člověk odlišnou účinnost než hormon tělu vlastní. Při opakovaném podávání mohou navíc hormony z jiných živočišných druhů vést k tvorbě protilátek nebo dokonce alergický reakcím.

Dělení hormonů podle vzdálenosti buněk:

1. Hormony působící lokálně

  • autokrinní – např. interleukiny. Tyto hormony jsou produkovány buňkou, kterou následně ovlivňují.
  • parakrinní – např. NO (oxid dusnatý) či sekretin. Parakrinní hormony působí bezprostředně v blízkosti buňky, která je vyprodukovala.

2. Hormony působící na větší vzdálenost

  • endokrinní (adrenalin, inzulin, ….)

Nebudeme se v tomto článku zabývat všemi hormony, které se v našem těle vyskytují – to bychom tady byli opravdu dlouho. Zaměříme se pouze na ty hormony, které nějakým způsobem ovlivňují svalový přírůstek a metabolismus. O jakých hormonech tedy bude řeč ? Jedná se o testosteron, růstový hormon, inzulin, glukagon, kortizol, adrenalin a také hormony štítné žlázy – thyroxin a trijodthyronin.

Thyroxin a trijodthyronin 

Jak již bylo řečeno, tyto hormony jsou produkovány štítnou žlázou. Thyroxin je spíše prohormon, je méně účinný, v cílových buňkách se přeměňuje na trijodthyronin.

Tyto hormony ovlivňují metabolismus všech živin (bílkovin, sacharidů a tuků), jejich přiměřené množství je nutné pro správnou funkci všech orgánů a tkání v našem těle. Jejich nedostatek (hypothereóza) či nadbytek (hyperthereóza) mohou mít za následek vážné zdravotní problémy.

Dále thyroxin a trijodthyronin zvyšují metabolický obrat a zrychlují reflexivní odpověď.

Působí v těle na všechny orgány a tkáně kromě mozku, sleziny a varlat – ty totiž pro tyto hormony nemají receptory.

Hormony s katabolickým účinkem

Adrenalin 

Adrenalin je produkován dření nadledvin. Způsobje rozšiřování cév v kosterním svalstvu, čímž se sval připravuje na vyšší průtok krve, ke kterému dochází při fyzické zátěži. Dále pak zvyšuje srdeční frekvenci, rozšiřuje věnčité tepny srdce, cévy kosterního svalstva a mozku, zvyšuje rozklad glykogenu a rozšiřuje dýchací cesty a zornice. Zvyšuje také mozkovou aktivitu. Společně s kortizolem se podílí na udržení organismu při životě při stresové reakci. Adrenalin a kortizol působí proti sobě. Adrenalin zvyšuje naše výkony, kortizol působí vůči jeho negativním účinkům. Uvolňování adrenalinu do krve pozitivně ovlivňuje lidskou psychiku.

Kortizol 

Kortizol produkuje kůra nadledvin. Je stimulován při fyzické i psychické zátěži, infekci či změně okolní teploty. Nejvíce je vylučován po ránu, k večeru je jeho sekrece minimální. Tento hormon aktivuje lipofýzu (= spalování tuků) stimulací hormosenzitivní lipázy. Jak již bylo zmíněno, tento hormon je produkován nejvíce v ranních hodinách – proto je vhodné zařadit aerobní aktivity (zejména pak v době redukce) ráno, aby byl co nejvíce využit jeho potenciál. Je nutné ovšem podotknout, že kortizol je proteokatabolický hormon a jeho působením dochází k poklesu bílkovin ve tkáních. Pokud tedy zařazujeme aerobní aktivitu ráno (a ještě navíc před snídaní), je důležitá suplementace BCAA a glutaminem, díky čemuž zabráníme katabolismu svalstva.

Glukagon 

Glukagon je jeden z hormonů, který je produkován slinivkou břišní. Sekrece glukagonu stoupá při tělesné zátěži, nejvyšší vliv na jeho sekreci má však hladovění, během kterého dochází k poklesu hladiny glukózy v krvi. Hlavním úkolem glukagonu je totiž udržování hladiny glykémie (= koncentrace glukózy) v krvi. Jakmile totiž dojde k poklesu hladiny glykémie, vyšle signál játrům, aby odbourala v nich uložený glykogen na glukózu. Dále stimuluje glykogenolýzu (rozklad glykogenu) a glukoneogenezi (tvorbu glykózy) v játrech. Jeho účinkem dochází také k rozkladu tukové tkáně.

 Hormony s anabolickým účinkem

Testosteron

Produkce tohoto hormonu je vysoká zejména v období puberty, kdy se začínají vyvíjet sekundární pohlavní znaky. Tvoří se ve varlatech. Jeho sekrecí je také stimulována proteosyntéza = stimuluje buňky k výstavbě nových bílkovin z jejich jednodušších základních součástí, což má za následek svalové přírůstky na těle. Kromě toho napomáhá svalům k rychlejší regeneraci. Stimuluje také lipofýzu (spalování tuků). Hladina testosteronu v krvi se v průběhu života snižuje cca o 1/3 – toto množství je ovšem velmi individuální a úzce souvisí s životním stylem jedince.

Produkce testosteronu je stimulována silovým a rychlostně silovým tréninkem. Rychlostní intervaly nesmí být příliš dlouhé a trénink musí být intenzivní.

Testosteron je často využíván jako doping právě pro větší nárůst svalové hmoty, lepší regeneraci svalů, vyšší agresivitu a výbušnost. Jeho vysoké dávkování má však také negativní následky, mezi které patří také to, že pokud jej do sebe dostáváme uměle a ve vysokých dávkách (právě při dopingu), tělo postupně přestane vytvářet svůj vlastní testosteron.

Růstový hormon (somatotropní, STH) 

Růstový hormon stimuluje růst všech tkání, jeho sekrece je zvýšená zejména při fyzické zátěži a nižší hladině glykémie. Produkuje jej adenohypofýza, což je přední lalok podvěsku mozkového. Růstový hormon aktivuje lipofýzu, ovlivňuje transport aminokyselin do buněk, jeho účinkem dochází k růstu kostí do délky. Stimuluje také glykogenolýzu (rozklad glykogenu) a glukoneogenezi (tvorbu glykózy) v játrech. Podporuje zvýšení intenzity zátěže, při které je aktivován. Má také pozitivní vliv na játra a ledvniny a pomáhá v těle zadržovat draslík a sodík.

Inzulin 

Inzulin je zřejmě nejznámějším anabolickým hormonem ve světě fitness. Společně s glukagonem je produkován slinivkou břišní, je však jeho antagonistou – zatímco glukagon zvyšuje hladinu glykémie, inzulin ji naopak snižuje. Navíc inzulin zvyšuje glykogenové zásoby v játrech a svalech. V játrech pak inhibuje glukoneogenezi a stimuluje přeměnu glukózy na mastné kyseliny – to má za následek tvorbu tukové tkáně, pokud máme v jídelníčku nadbytečný příjem sacharidů.

Shrnutí

Hormony jsou chemické látky bílkovinné povahy. Jsou tvořeny ve žlázách s vnitřní sekrecí, odkud potují do krevního oběhu, kterým jsou roznášeny k cílovým buňkám, jejichž funkci ovlivňují v závislosti na své specializaci. Mezi jejich funkci patří např. stimulace pohlavního vývoje či regulace metabolismu. Podle struktury rozlišujeme čtyři základní skupiny hormonů – peptidy a proteiny, glykoproteiny, steroidy a fenolové hormony (odvozené od thyrosinu).

Mezi hormony nejvíce ovlivňující přírůstek svalové hmoty, metabolismus a sportovní výkon patří testosteron, růstový hormon, inzulin, glukagon, kortizol, adrenalin a také hormony štítné žlázy – thyroxin a trijodthyronin.

Testosteron

  • je produkován ve varlatech
  • stimuluje proteosyntézu, napomáhá svalům k lepší regeneraci
  • stimuluje lypofýzu
  • zvyšuje agresivitu a výbušnost během tréninku

Růstový hormon  

  • je produkován v adenohypofýze
  • stimuluje růst všech tkání v našem těle
  • aktivuje lipofýzu
  • ovlivňuje transport aminokyselin do buněk
  • stimuluje glykogenolýzu

Inzulin

  • produkuje jej slinivka břišní
  • snižuje hladinu glykémie
  • zvyšuje glykogenové zásoby v játrech a svalech
  • stimuluje přeměnu glukózy na mastné kyseliny = je zodpovědný za vznik tukových zásob při nadměrném příjmu sacharidů

Glukagon

  • stejně jako inzulin je produkován slinivkou břišní
  • udržuje hladinu glykémie tím, že ji zvyšuje při jejím případném poklesu
  • stimuluje glykogenolýzu a glukoneogenezi

Kortizol

  • je produkován v kůře nadledvin
  • aktivuje lipofýzu
  • proteokatabolický hormon – způsobuje pokles bílkovin ve tkáních

Adrenalin

  • je produkován dření nadlevin
  • zvyšuje výkon během fyzické i psychické zátěže
  • zvyšuje srdeční frekvenci
  • rozšiřuje cévy
  • zvyšuje rozklad glykogenu

Thyroxin a trijodthyronin

  • jedná se o hormony štítné žlázy
  • ovlivňují metabolismus všech živin
  • stimulují energetický metabolismus
  • působí na všechny orgány a tkáně kromě mozku, sleziny a varlat

 

 

 



Lucie Gattnerová

Lucie Gattnerová

Autor a expert

Mé jméno je Lucka a jsem studentkou Mendelova gymnázia v Opavě. Cvičím už několik let. Před dvěma lety jsem začala chodit do posilovny a úplně jsem se do toho zbláznila. Mezi mé další zájmy patří zdravé vaření, poslech hudby, nakupování zdravého jídla a sportovního oblečení a trávení času s rodinou a přáteli. Kromě toho se ve svém volném čase věnuji svému blogu, kde přispívám různými články o zdravém jídle, cvičení či zdravými recepty.


S Myprotein ušetříte každý den! Podívejte se na naše aktuální slevy a slevové kódy... KUP TEĎ