Vliv hormonů na metabolismus

Občas není od věci přečíst si něco o tom, jak to vlastně v našem těle všechno funguje – tyto znalosti nám totiž mohou pomoci v dalším rozvoji a k dosažení našich stanovených cílů. Pojďme si tedy dnes ty znalosti o něco obohatit –dnes na téma, jaký vliv mají hormony na náš organismus.

 Co jsou to hormony ?

Hormony jsou chemické látky bílkovinné povahy. Jsou uvolňovány specializovanými žlázami do krevního oběhu, kterým jsou roznášeny k cílovým buňkám, jejichž funkci ovlivňují v závislosti na své specializaci. Mezi jejich funkci patří např. stimulace pohlavního vývoje či regulace metabolismu.

Abychom byli konkrétní, hormony jsou tvořeny ve žlázách s vnitřní sekrecí – tzv. endokrinních žlázách. Tento systém je kontrolován centrální nervovou soustavou, ale také dalšími mechanismy, které jsou endokrinním žlázám nadřazené.

Podle struktury rozlišujeme čtyři základní skupiny hormonů - peptidy a proteiny, glykoproteiny, steroidy a fenolové hormony (odvozené od thyrosinu):

•  Peptidy a proteiny- do této skupiny patří hormony hypotalamu, adrenokortikotropní hormon (ACTH), somatotropní = růstový hormon (STH), somatostatin, oxytocin, vazopresin, parathormon, kalcitonin, inzulin, glukagon a pankreatický polypeptid.
• Steroidy - patří zde hormony kůry nadledvin (glukokortikoidy a mineralokortikoidy) a pohlavní hormony (androgeny, estrogeny a gestageny). Všechny tyto hormony jsou lipofilní (= vážou na sebe tuky), pronikají plazmatickou membránou do buňky a působí na cytoplazmatické receptory.
• Glykoproteiny- patří zde například stimulující hormon (TSH), inzulin či glukagon. Všechny hormony patřící do této skupiny obsahují kromě proteinové složky také složku sacharidovou.
• Fenolové hormony- do této skupiny patří katecholaminy (uvolněné z dřeně nadledvin) působící na membránové receptory a hormony štítné žlázy, které stimulují přepis genetické informace. Mezi katecholaminy patří adrenalin, noradrenalin a dopamin. Mezi hormony štítné žlázy patří trijodthyronin a thyroxin. Dále do skupiny fenolových hormonů patří také serotonin a melatonin.

U jednotlivých živočišných druhů se složení těchto hormonů může poněkud lišit počtem nebo sekvencí aminokyselin, a proto hormon z jiného živočišného druhu může mít u člověk odlišnou účinnost než hormon tělu vlastní. Při opakovaném podávání mohou navíc hormony z jiných živočišných druhů vést k tvorbě protilátek nebo dokonce alergický reakcím.

Dělení hormonů podle vzdálenosti buněk:

• autokrinní – např. interleukiny. Tyto hormony jsou produkovány buňkou, kterou následně ovlivňují.
• parakrinní – např. NO (oxid dusnatý) či sekretin. Parakrinní hormony působí bezprostředně v blízkosti buňky, která je vyprodukovala.

• endokrinní (adrenalin, inzulin, ….)

Nebudeme se v tomto článku zabývat všemi hormony, které se v našem těle vyskytují - to bychom tady byli opravdu dlouho. Zaměříme se pouze na ty hormony, které nějakým způsobem ovlivňují svalový přírůstek a metabolismus. O jakých hormonech tedy bude řeč ? Jedná se o testosteron, růstový hormon, inzulin, glukagon, kortizol, adrenalin a také hormony štítné žlázy – thyroxin a trijodthyronin.

Jak již bylo řečeno, tyto hormony jsou produkovány štítnou žlázou. Thyroxin je spíše prohormon, je méně účinný, v cílových buňkách se přeměňuje na trijodthyronin.

Tyto hormony ovlivňují metabolismus všech živin (bílkovin, sacharidů a tuků), jejich přiměřené množství je nutné pro správnou funkci všech orgánů a tkání v našem těle. Jejich nedostatek (hypothereóza) či nadbytek (hyperthereóza) mohou mít za následek vážné zdravotní problémy.

Dále thyroxin a trijodthyronin zvyšují metabolický obrat a zrychlují reflexivní odpověď.

Působí v těle na všechny orgány a tkáně kromě mozku, sleziny a varlat – ty totiž pro tyto hormony nemají receptory.

Adrenalin je produkován dření nadledvin. Způsobje rozšiřování cév v kosterním svalstvu, čímž se sval připravuje na vyšší průtok krve, ke kterému dochází při fyzické zátěži. Dále pak zvyšuje srdeční frekvenci, rozšiřuje věnčité tepny srdce, cévy kosterního svalstva a mozku, zvyšuje rozklad glykogenu a rozšiřuje dýchací cesty a zornice. Zvyšuje také mozkovou aktivitu. Společně s kortizolem se podílí na udržení organismu při životě při stresové reakci. Adrenalin a kortizol působí proti sobě. Adrenalin zvyšuje naše výkony, kortizol působí vůči jeho negativním účinkům. Uvolňování adrenalinu do krve pozitivně ovlivňuje lidskou psychiku.

Kortizol produkuje kůra nadledvin. Je stimulován při fyzické i psychické zátěži, infekci či změně okolní teploty. Nejvíce je vylučován po ránu, k večeru je jeho sekrece minimální. Tento hormon aktivuje lipofýzu (= spalování tuků) stimulací hormosenzitivní lipázy. Jak již bylo zmíněno, tento hormon je produkován nejvíce v ranních hodinách – proto je vhodné zařadit aerobní aktivity (zejména pak v době redukce) ráno, aby byl co nejvíce využit jeho potenciál. Je nutné ovšem podotknout, že kortizol je proteokatabolický hormon a jeho působením dochází k poklesu bílkovin ve tkáních. Pokud tedy zařazujeme aerobní aktivitu ráno (a ještě navíc před snídaní), je důležitá suplementace BCAA a glutaminem, díky čemuž zabráníme katabolismu svalstva.

Glukagon je jeden z hormonů, který je produkován slinivkou břišní. Sekrece glukagonu stoupá při tělesné zátěži, nejvyšší vliv na jeho sekreci má však hladovění, během kterého dochází k poklesu hladiny glukózy v krvi. Hlavním úkolem glukagonu je totiž udržování hladiny glykémie (= koncentrace glukózy) v krvi. Jakmile totiž dojde k poklesu hladiny glykémie, vyšle signál játrům, aby odbourala v nich uložený glykogen na glukózu. Dále stimuluje glykogenolýzu (rozklad glykogenu) a glukoneogenezi (tvorbu glykózy) v játrech. Jeho účinkem dochází také k rozkladu tukové tkáně.

 Hormony s anabolickým účinkem

Produkce tohoto hormonu je vysoká zejména v období puberty, kdy se začínají vyvíjet sekundární pohlavní znaky. Tvoří se ve varlatech. Jeho sekrecí je také stimulována proteosyntéza = stimuluje buňky k výstavbě nových bílkovin z jejich jednodušších základních součástí, což má za následek svalové přírůstky na těle. Kromě toho napomáhá svalům k rychlejší regeneraci. Stimuluje také lipofýzu (spalování tuků). Hladina testosteronu v krvi se v průběhu života snižuje cca o 1/3 – toto množství je ovšem velmi individuální a úzce souvisí s životním stylem jedince.

Produkce testosteronu je stimulována silovým a rychlostně silovým tréninkem. Rychlostní intervaly nesmí být příliš dlouhé a trénink musí být intenzivní.

Testosteron je často využíván jako doping právě pro větší nárůst svalové hmoty, lepší regeneraci svalů, vyšší agresivitu a výbušnost. Jeho vysoké dávkování má však také negativní následky, mezi které patří také to, že pokud jej do sebe dostáváme uměle a ve vysokých dávkách (právě při dopingu), tělo postupně přestane vytvářet svůj vlastní testosteron.

Růstový hormon stimuluje růst všech tkání, jeho sekrece je zvýšená zejména při fyzické zátěži a nižší hladině glykémie. Produkuje jej adenohypofýza, což je přední lalok podvěsku mozkového. Růstový hormon aktivuje lipofýzu, ovlivňuje transport aminokyselin do buněk, jeho účinkem dochází k růstu kostí do délky. Stimuluje také glykogenolýzu (rozklad glykogenu) a glukoneogenezi (tvorbu glykózy) v játrech. Podporuje zvýšení intenzity zátěže, při které je aktivován. Má také pozitivní vliv na játra a ledvniny a pomáhá v těle zadržovat draslík a sodík.

Inzulin je zřejmě nejznámějším anabolickým hormonem ve světě fitness. Společně s glukagonem je produkován slinivkou břišní, je však jeho antagonistou – zatímco glukagon zvyšuje hladinu glykémie, inzulin ji naopak snižuje. Navíc inzulin zvyšuje glykogenové zásoby v játrech a svalech. V játrech pak inhibuje glukoneogenezi a stimuluje přeměnu glukózy na mastné kyseliny – to má za následek tvorbu tukové tkáně, pokud máme v jídelníčku nadbytečný příjem sacharidů.

Shrnutí

Hormony jsou chemické látky bílkovinné povahy. Jsou tvořeny ve žlázách s vnitřní sekrecí, odkud potují do krevního oběhu, kterým jsou roznášeny k cílovým buňkám, jejichž funkci ovlivňují v závislosti na své specializaci. Mezi jejich funkci patří např. stimulace pohlavního vývoje či regulace metabolismu. Podle struktury rozlišujeme čtyři základní skupiny hormonů - peptidy a proteiny, glykoproteiny, steroidy a fenolové hormony (odvozené od thyrosinu).

Mezi hormony nejvíce ovlivňující přírůstek svalové hmoty, metabolismus a sportovní výkon patří testosteron, růstový hormon, inzulin, glukagon, kortizol, adrenalin a také hormony štítné žlázy – thyroxin a trijodthyronin.

• je produkován ve varlatech
• stimuluje proteosyntézu, napomáhá svalům k lepší regeneraci
• stimuluje lypofýzu
• zvyšuje agresivitu a výbušnost během tréninku

• je produkován v adenohypofýze
• stimuluje růst všech tkání v našem těle
• aktivuje lipofýzu
• ovlivňuje transport aminokyselin do buněk
• stimuluje glykogenolýzu

• produkuje jej slinivka břišní
• snižuje hladinu glykémie
• zvyšuje glykogenové zásoby v játrech a svalech
• stimuluje přeměnu glukózy na mastné kyseliny = je zodpovědný za vznik tukových zásob při nadměrném příjmu sacharidů

• stejně jako inzulin je produkován slinivkou břišní
• udržuje hladinu glykémie tím, že ji zvyšuje při jejím případném poklesu
• stimuluje glykogenolýzu a glukoneogenezi

• je produkován v kůře nadledvin
• aktivuje lipofýzu
• proteokatabolický hormon – způsobuje pokles bílkovin ve tkáních

• je produkován dření nadlevin
• zvyšuje výkon během fyzické i psychické zátěže
• zvyšuje srdeční frekvenci
• rozšiřuje cévy
• zvyšuje rozklad glykogenu

• jedná se o hormony štítné žlázy
• ovlivňují metabolismus všech živin
• stimulují energetický metabolismus
• působí na všechny orgány a tkáně kromě mozku, sleziny a varlat