Naši ambasadoři

Světová junior šampionka v powerliftingu v 18 letech Laoise Quinn

Jsme přilepeni k televizním obrazovkám, když běží Wimbledon, sdílíme úspěchy našich oblíbených sportovců a sledujeme v úžasu, když přebírají zlatou medaili. Jejich úspěch je tak inspirující, že se někdy zapomeneme zeptat, jak se tam dostali. Kde začali, vrcholy a pády a všechno mezi tím.

V této sérii, Road to GOAT, jsme tohle info získali od několika našich nejúspěšnějších ambasadorů a inspirativních sportovců. Sdělili nám, jak se dostali tam, kde jsou nyní. V této epizodě nám juniorská světová šampionka v powerliftingu Laoise Quinn sdělí svůj příběh, od kardia po dřepování 147,5kg a jak to vše vybalancovala s tím být prezenční student.

„Nejlepší věc, jakou jsem v životě udělala“

Samozřejmě, Laoise nezačala zvedáním více než dvojnásobku své váhy, začala (jako spousta z nás) u kardia. A ve 14 letech byla myšlenka chození do sekce s činkami děsivá, ale Laoise to překonala docela rychle.

„Kardio mě nakonec začalo nudit a přesunula jsem se do sekce s činkami. Bála jsem se tam jít, jelikož ve fitku, kam jsem chodila, byly na jedné straně většinou holky dělající kardio a na druhé straně kluci zvedající činky. Ale řekla jsem si ‚Toje jedno, prostě tam půjdu‘ a byla to ta nejlepší věc, jakou jsem v životě udělala.“

Ačkoliv to zažehlo lásku Laoise k činkám, nakonec ji její tréninky začaly nudit a ona chtěla víc. Takže se přidala k powerliftingovému týmu a ihned se tam cítila jako doma.

„Hned od začátku to bylo strašně příjemné. Sportovala jsem, když jsem byla mladší, třeba dělala gymnastiku, ale nikdy jsem nenašla komunitu takovou, jaká byla ta powerliftingová.“

Laoise se přiznává: „Když jsem začala, byla jsem vlastně dost špatná, ale měla jsem trenéra a zapsala se na soutěž a teď jsem tady a akorát jsem vyhrála světový šampionát.“

„Cyklus restrikce a přejídání se“

Sledování kalorií a maker v jakémkoliv věku může být unavující, a muset si dávat pozor na váhu kvůli sportu může potenciálně vést ke špatným stravovacím návykům.

Laoise sledovala kalorie ve 14 ze špatných důvodů. Její strava byla založená na jejím vzhledu a říký, že „rozhodně měla špatný vztah ke kaloriím.“

„Prošla jsem si cyklem restrikce a přejídání se, takže jsem omezovala kalorie na minimum a pak se přejídala o víkendu.“

„Dokonce to ovlivňovalo i chvíle, kdy jsem byla s přáteli a měli jsme filmovou noc…Pamatuju si to přesně – na stole byla mísa sladkostí a moji kamarádi si z ní prostě brali, jednu sladkost za čas a já jsem je do sebe prostě ládovala a říkala si, jaktože mají tolik sebekontroly, že si můžou vzít jen jednu, když chtějí, a já se nedokážu kontrolovat?“

„Jíst dobře a cítit se dobře“

Tenhle moment s přáteli a když její trénink začal trpět, Laoise nastavení mysli se změnilo.

„Byla jsem na opravdu nízkých kaloriích a začala být hodně unavená při tréninku, takže jsem je musela navýšit a můj mindset se postupně změnil na ‚Jsem dneska unavená na tréninku, takže potřebuju extra kalorie, takže si ty extra kalorie dám, protože to pomůže mému tréninku.‘“

Laoise se začala vzdělávat a hledat inspiraci u lidí, kteří procházeli tím samým. Naučila se využívat počítání maker jakožto výhodu a přestala se na to příliš spoléhat. Začala změna.

„První věc, kterou jsem udělala, bylo, že jsem hned navýšila kalorie a pozorovala strašně velkou změnu. Dodávala jsem tělu palivo, takže moje tělo nemělo neustále chuť na všechno, co jsem omezovala, a měla jsem tak více kalorií na to zahrnout čokoládu a teď nemůžu bez ní být jediný den, dávám si ji každý den a dělala jsem to i v přípravě na světovou soutěž, nikdy bych ji nemohla vyřadit ze svého života – nechci žít život bez sacharidů nebo čokolády!“

Její mindset okolo jídla a kalorií se úplně změnil. Laoise vysvětluje, že je teď schopná rozumět tomu, že jí dobré jídlo, aby se cítila dobře, a to jak psychicky, tak fyzicky.

„Dobře jíst pro dobrý pocit je strašně důležité – to si vždycky říkám, jím dobře a to je jak zelenina, tak dobroty jako čokoláda, protože po zelenině se cítím dobře díky živinám, ale po čokoládě se cítím dobře, protože skvěle chutná.“

„Našla jsem svoje lidi“

Za většinou G.O.A.T. stojí solidní systém podpory. Na Laoise měli zvláštní dopad hlavně dva trenéři.

„Můj první trenér, když jsem byla opravdu mladá, když jsem začínala, a kdykoliv jsem měla o sobě pochyby, prostě mě ujistil slovy ‚můžeš se dostat opravdu daleko, když budeš dělat to, co děláš.‘ Takže si myslím, že pro mě bylo opravdu důležité mít ho ve svém životě.“

„Pak jsem se přesunula pod jiného trenéra a oba mi prostě dodávali pocit jistoty a opravdu jsem věřila, že s nimi opravdu můžu mluvit, když se cokoliv dělo. Vždycky to byli dva lidi, kteří mi dodali sebevědomí, když jsem žádné neměla.“

Laoise také mluví o tom, že se musela vzdát typických teenagerských věcí jako chodit na party s přáteli. Říká, že její přátelé ji v tréninku opravdu podporují, a že si také udělala celoživotní kamarády, se kterými sdílí stejné cíle, díky powerliftingu.

„Nedělala jsem věci jako moji kamarádi, třeba chodit na party, protože jsem v tréninku docela striktní, takže jsem trochu cítila, že o něco přicházím v této oblasti. Ale když jsem se do powerliftingu dostala víc, skamarádila jsem se s lidmi, kteří mají stejné hodnoty jako já a pracují na stejných věcech jako já, takže jsem vlastně našla svoje lidi, a všichni pracujeme na stejných cílech, je to prostě skvělé.“

„Máme to“

Všechno tohle předcházelo velkému momentu. Laoise vyhrála světový šampionát.

Je těžké si představit, jaký takový moment je, když jste nikdy nedělali profesionální sport, a ačkoliv Laoise vypadá cool a klidná, říká, že rozhodně byla nervózní.

„Byla jsem tak nervózní, když jsem šla na dřepy, nemohla jsem nic jíst a řekla jsem trenérům v rozehřívací místnosti ‚prostě něco na osu naložte a když to zvednu, super, když ne, tak je to prostě blbý.‘“

Dřepla si krásných 147kg, připravila se na bench a šla na to. A pak si uvědomila, že vyhrála.

„Dělala jsem bench a myslím, že po benchi jsem se koukla na svého trenéra, který je zároveň můj přítel, a řekla: ‚máme to?‘ a on odpověděl: ‚oh, máme to‘ já jsem se třásla a snažila se zadržet slzy, protože jsem šla za dvě minuty na mrtvý tah a nemohla tomu uvěřit.“

Laoise zvedla 77,7kg na bench a 155kg na mrtvý tah, než dostala svou zaslouženou zlatou medaili.

Co si z článku odnést

Laoise je jenom 18 a už čelila několika těžkým výzvám, jo, a také získala titul junior světové šampionky. Ve svých 18 letech ji ještě nějaká ta cesta čeká, ale jsme si celkem jistí, že Laoise ještě pár titulů za ty roky nasbírá.



Emily Wilcock

Emily Wilcock

Autor a expert

Emily is studying Business Management & Marketing at the University of Birmingham and is currently on her intern year. She has a keen interest in both writing and fitness, so is happy she can now combine the two. She likes to spend time with her friends, both in & out of the gym.


Dosáhněte Vašich cílů s Myprotein a ušetřete s našimi aktuálními slevami zde! KUP TEĎ