Trénink

CrossFit-životní styl a komunita?

Jak je to s tou crossfitovou komunitou, o které všichni tak mluví? A proč se na ní vlastně tak poukazuje? Jak to, že někomu toto prostředí je příjemné a některým jedincům však naopak? Dnes se podívám na komunitu v crossfitových gymech, které se úplně odlišují od klasických posiloven. V takzvaném „boxu“ (tělocvičně/ gymu) najdeme více než jen železo, kettlebelly a kotouče.

Dáte mi určitě za pravdu, když řeknu, že vše tvoří lidé. Veškeré firmy, společnosti, organizace… myšlenka je věc jedna, ale komunita a to, jak se lidé cítí uvnitř této struktury, je věc druhá. A ta podstatná.

CrossFit je otázka vztahů a ne jen tak ledajakých. Často jsou lidé životními přáteli i mimo gym. Mají stejné či podobné smýšlení a zájmy a znají své nejzazší chvíle, když jsou při workoutu na pokraji svých sil. Dokáží se tedy podpořit, namotivovat, poradit.

Řeknete si, že přátelská atmosféra panuje i na společenských tréninzích ve fitness studiích typu kruhové tréninky, tabaty, zumba, piloxing atp. Je tam však jedno velké ALE.. v těchto studiích se do tělocvičny pomalu nedostanete před přesným započetím hodiny, trenér většinou cvičí s vámi, nemá možnost opravit vaše pohyby a navíc je to docela konzumní, neosobní přístup a prostředí. Neříkám tím však, že je na tom cokoliv špatného. Mnohým lidem je tato atmosféra a přehnaná euforie při usmívání se během cvičení zřejmě sympatická. A navíc to spoustu lidí namotivuje zajít si opravdu zacvičit.

Říká se, že CrossFit je pro každého. Já s tím však ne zcela souhlasím. Ano, prostor tam pro každého opravdu je, avšak ne každý je nalazený na tuto vlnu, která se pak promítá nejen to Vašeho „cvičícího“ života, promítá se však do všech ostatních oblastí. Do oblasti osobních vztahů, trávení volného času, dobrovolných aktivit, někdy i do oblasti práce či školy. Každý si v tom najde „to své“. Důležité je uvědomit si co s CrossFitem zamýšlíte. Či jste jen rekreační sportovec či nějaký cvičenec, který tráví v gymu pomalu půlku svého dne a má větší (např. závodní) ambice. Tak či tak, lidé se tam zkrátka berou takoví, jací jsou. A to hned z několika důvodů

  1. Váží si té možnosti, že vůbec něco takového mají. Respektive.. řekněme si upřímně. V každém městě či menším městečku najdete X různých posiloven, studií a podobných zařízení. Avšak CrossFitové tělocvičny jsou stále málo rozšířené v naší lokalitě. Pokud tedy nebydlíte v Praze (,kde se typ tohoto sportu rozšířil velice markantně a můžete tam najít již přes 5 takových tělocvičen), v průměrných městech (jako jsou například Pardubice, Hradec Králové atp.) najdete se štěstím zřídka 1 pořádný a vyloženě CrossFitový gym. To znamená, že lidé provozující CrossFit moc dobře vědí, že nikde jinde nemohou tak komplexně trénovat.
  2. Dalším důvodem je to, že do gymu můžete přijít kdykoliv je otevřen, posedět, popovídat si s tamními přáteli, zacvičit si „něco navíc“ i mimo trénink, či jít dokonce i „open gym“, kdy si zorganizujete vlastní trénink a používáte náčiní a věci, které jsou k dispozici dle svého (a samozřejmě slušného) uvážení.
  3. Rodina. Takto často popisují členi gymu své přátele, se kterými prožívají tak silné emoce, jaké zažívají při brutálních workoutech. Podpora. Cvičenci by neměli postrádat pokoru. A pokud pokoru mají, není problém s čistým svědomím přijmout produktivní kritiku od někoho, kdo tomu rozumí lépe než Vy. A nebo naopak nebát se opravit kamaráda, pokud víte, co by se na jeho technice dalo zlepšit. Je to o spolupráci.
  4. Žádná zrcadla, pouze vlastní pocity a nebo zpětná vazba od ostatních. Trochu podobný bod jako ten předchozí, avšak ne zcela stejný. To, že v takovéto tělocvičně nenajdete zrcadlo (kromě záchodů [Symbol]), Vás „nutí“ více komunikovat s ostatními a motivuje Vás to se beze strachu a předsudků zeptat kohokoliv okolo Vás, na cokoliv.
  5. Pravidla. Ať už psaná či nepsaná, některé tělocvičny je mají opravdu jako takový zákoník. Takové „fitness desatero“, které například obsahuje právě již zmíněnou pokoru a úctu vůči ostatním lidem, ale i vůči nářadí.

To je samozřejmě jen malý výstřih toho, co lze zažít v takové crossfitové komunitě.  Samozřejmě každý má své místo někde jinde, toto byla však taková spíše ukázka filozofie tohoto sportu. Protože je to více než jen o pohybu.



Adéla Rybová

Adéla Rybová

Autor a expert

Zdravím všechny nadšené cvičence, mé jméno je Adéla a již od roku 2015 se věnuji CrossFitu. Nejdříve jsem se mu věnovala spíše okrajově, postupně jsem si ho ale začala dopřávat více a dokonce jsem v roce 2017 zahájila svou závodní cestu. Než jsem začala dělat CrossFit, dělala jsem pár měsíců power jógu. Akorát jsem potřebovala něco více dynamického a CrossFit mi dal všechno. Baví mě si hrát s jídlem a vymýšlet jako delikatesní varianty. Charakteristické činnosti jsou pro mě bezpochyby jedení a cvičení. Kalorie jídla si nepočítám, myslím, že skutečně zdravý životní styl je o jakési rovnováze, kterou si každý musíme najít sám a potřebujeme více vnímat a poslouchat své tělo, než jen váhu a nějaké tabulky. Protože každý jsme originál. Tak pojďme společně rozvíjet individuální výjimečnost každého z nás! Mým cílem je pomáhat druhým v najití té své rovnováhy, nejen fyzic


S Myprotein ušetříte každý den! Podívejte se na naše aktuální slevy a slevové kódy... KUP TEĎ